Taky jsem včera hřešila a vyjela ze svého plánu. Ještě že jsem aspoň neporušila ranní běh, o kterém více zde: http://gingerandsummer.blogspot.cz/2013/05/adidas-beh-pro-zeny-2013.html.
Už dlouhou dobu sháním nové boty, ale jsem příliš vybíravá. A boty opravdu potřebuji. Mám jen samé staré hnusné křusky, nebo boty podzimní, ve kterých se capká opravdu špatně, když vykoukne sluníčko. Asi desetkrát jsem lozila po všech možných obchodech. Jednou jsme s Ginger byly tak unavené po praxi, ale chodily jsme celý den po Palladiu, které opravdu, ale opravdu nesnáším, jen proto, že jsem potřebovala nové boty. A jak to tak znáte, když sháníte, nic se vám nelíbí. Hnusné, divné nebo drahé. Už jsem ani nedoufala, že nějaké objevím a že budu muset mít stále obuté moje oblíbené červené kotníčkové tenisky, ze kterých mi lezou paty, jak moc roztrhané jsou. Naštěstí jsme před pátečním koncertě vlezly do jedné obuvi, kde mě jakési botky zaujaly. Nechala jsem si to uležet a pak si uvědomila, že z nich jsem vlastně nadšená a že je chci! Vydala jsem se tedy včera na lup! Nejbližší obchod, kde měli být moje botičky byl na Budějovický, tak jsem se rozjela tam. Ještě jsem opět preventivně obešla Deichmann a Baťu, kde jsem si taky zkoušela moc hezký kousek. Červeno modré tenisky na klínku. Jenže jsem se do nich obouvala cca 14 minut a následně vyzouvala asi 27 minut. Rozloučila jsem se s paní, se kterou jsme společně pomlouvaly tu nejprotivnější prodavačku široko daleko a pádila do obchodu CCC. Najít ho byla taky docela fuška. Vejdu do obchodu a hledám jen ty moje. Vidím je! Bože, jsou tak krásné, pomyslím si. Mají tři barvy a od každého i moji velikost. V CCC jsem strávila přibližně 60 minut. Nazouvala jsem si oranžové, pak zelené, pak béžové. Jednu oranžovou druhou zelenou a nemohla se rozhodnout jakou barvu si vybrat! Byla jsem z toho zoufalá, zpruzená, naštvaná a protože jsem neměla žádnou vodu, začala mě ke všemu bolet hlava. Napsala jsem tedy smsku Kaki. Oranžové nebo zelené! A samozřejmě, že mi poradila správně a já si koupila zelenkavé! Ještě tentýž večer jsem je vyzkoušela na tanečním parketě! ♥
Měla jsem z nich radost, že jsem si ještě musela koupit můj milovaný Donut a Aquilu ice tea zelený čaj!
A pak už jsem si to mašírovala za Peťou, měli jsme posedět u ní doma, ještě společně s našim známým. Koupili jsme si vína, popcorn, povídali si, kouřili, tančili na balkóně, skákali na nové matračce, což bylo hrozně uvolňující. Kdybych mohla skáču tam až do teď!
A pak jsme se měli sejít s Ginger, která to posléze odřekla. Takže mě přesvědčili, ať s nimi jdu do pražského Friends. Proč ne, do práce jdu až od tří (AŽ - haha)
Nesnáším buzince. Tedy buzince, kam chodí i lesby. Od jakživa, aniž bych třeba v nějakém byla. Buď se tam objevují samé traktoristky v košili a v baseballce, namyšlené krávy, zoufalky, moc mladé nebo moc staré. Ale ve Friends včera bylo fajn, už jen proto, že tam moc holek vlastně nebylo A já jsem nad nimi nemusela dělat znechucené ksichty.
Je moc fajn, když vám gayové říkají, že milují vaše hadry. Zdraví vás chlápek ze Chicaga, protože na sobě máte tričko od ségry ze Chicaga. Pak si s nějakým dalším postěžujete a pochválíte si styl. A další vám řekne, že jste sexy a že kdyby nebyl gay... :-) Od nich to vždycky tak potěší a pak lituju, že taky nejsem gay. A taky tančíte skoro nahá a nikdo si vás ani nevšimne a vy si užíváte to, jak jste volná!
Přišla jsem na jiné myšlenky a jsem za to vděčná!
A teď hurá dodělat posranou seminárku a "hurá" do práce! Ale jak jsem psala ve svých předsevzetí, těším se tam!
PEACE,
Vaše sad Summer.
I love you Summer :D :D
OdpovědětVymazatAnd I love you Ginger! :D
OdpovědětVymazat